Listopad 2008

Kamčatka :D :-*

28. listopadu 2008 v 17:04 | SUOMI |  My friends
Další moje spolužačka a nej kámoška :-) My jsme školní vražedné trio.Prostě Carolajna,já a Kamčatka :D Nás potkat na chodbě to je prostě noční můra každýho učitele a našeho nepřítele.Je mi moc líto třeba Humrovi hlavy v kotli,ale mně se to fakt nezdálo :D:D:D Prostě Kamčatka a její sny a historky jsou bestovní.Obdivuju to jak umí vyslechnout,zasmát se a svěřit se.To neumí každej člověk,ale ona ano :-)Díky ní jsem se dokonce dostala na modní přehlídku do Prahy,což bych asi nikdy neviděla a to jsme se znali teprve chvíli.Pro mě je to nezapomenutelnej zážitek a známka toho že tomu člověku na mě záleží.Prostě tahle holčina mi umí zvednout náladu a vážím si na ní i toho jak se snaží ve všem mi pomoct.Kamčí lowuju tě strašně moc a už předem se omlouvám jestli v našem přátelství něco podělám!!! Nikdy bych o tebe nechtěla přijít :-) (část pro Kamčatku :D chápe jen ona) Prostě my dvě by jsme ukecali aj mrtvýho aby nám dal hodinky.Navíc jako temnota zprava mě začíná pohlcovat.Potřebuju Bílou!!! :D Kamooooo :D odvlečem zombie v pyžamu do Černovic.Jako fakt bakané.Oni daj zombie třetí místo a můj překrásný kostelík s úža hvězdičkama vůbec neumístěj.Och jakej doják to jest :D Ej láf a ať žije Bob a Bobek králíci z klobouku :D (Chápe jen Kamčuch) Tak ať žije Koukou :D A na závěr zase pár foteček.Nějaký z přehlídky a nějaký normální ksichty len tak :D


Carol :-* :-* :-*

28. listopadu 2008 v 16:33 | SUOMI |  My friends
Dnes jsem se dala do psaní o svých kamarádech a hned tak asi neskončím.Další článeček chci věnovat Carol další mojí láseně a nejlepší kámojdě.Je to moje spolužačka a holka s kterou se určo nenudíte.Má ale jedno mínus.Pokud chcete o něčem mluvit tak s ní rozhodně ne :D Má totiž tolik témat že ty vaše jsou totálně pasé :D Né to zase přeháním.Je pravda že je sice ukecaná,ale rozhodně jsou dny kdy s ní můžete mluvit o svých problémech atd.A pokud máte špatnou náladu stačí vyhledat Mrs.Carolajnu :D Tenhel človíček se pro mě stal strašně důležitým a už si nedokážu představit že bych ji neměla.Ty zážitky co máme společný to se fakt nedá.Prostě tuhle holčinu člověk musí poznat aby pochopil jaká je a aby poznal proč tahle holka pro mě tolik znamená.Nevím proč,ale mám pocit že Carol je holka která mi pomůže ve všem co půjde a nebude to taková ta rádoby kamarádka co si na něco vždycky hraje a za nejbližším rohem vás pomluví.Z těchto lidí už se mi dělá špatně a jsem ráda že sjem přestoupila na školu a jsem mezi lidma co mě maj rádi a vím že to nejsou ty mrchy co si na něco hrajou a přetvařujou se.Prostě Carol díky za všechno co jsi pro mě udělala.A pod článečkem najdete nějaké naše foto :-)

Já a Dark :-*

28. listopadu 2008 v 16:19 | SUOMI |  My friends
Nebaví mě moc psát o sobě,ale tenhle článek nechci věnovat mně,ale mé nejlepší kamarádce.Joooo už zase a opět a ještě těch článků pro ni bude moc,protože je to prostě ten nej človíček na světě.Aspoň pro mě je to ten nejlepší človíček.Teď jsem s ní strávila víkend a uvědomila jsme si jak hrozně mi je když s ní nemůžu být.Jenže co člověk může dělat s tím,že bydlí skoro na druhým konci republiky?Aspoň si vážíme víc času,kterej spolu trávíme,ale i tak se mi zdá že je ho příliš málo.Už tu nebudu vypisovat jak moc pro mě ta holka znamená.Ona to ví sama nejlíp a vás by to nudilo číct.Jen sem chci dát svou nejmilejší vzpomínku a památku na ni.Těchle fotenek si vážím víc než kterýchkoliv jiných a je mi úplně fuk že tam vypadám jak pako. :-) Jsem tam s človíčkem co pro mě znamená život a to mi stačí k tomu,aby ty fotky byli jedinečné :-*


New blog

28. listopadu 2008 v 15:37 | SUOMI |  Něco o blogu
Založila jsem si k tomuto blogu ještě jeden.Budu tam psát hlavně povídky.Už jsem dostala nový nápad na povídky a doufám že se tam pak třeba kouknete.Ještě tam skoro nic není,ale budu se snažit ten blog co nejdříve rozjet.Hlavně doufám že ty díla co tam budou se vám zalíbí :-) Blog najdete zde :-)

12.Bleskovka (Vánoční)

28. listopadu 2008 v 15:35 | SUOMI |  Bleskovky
Tak už se blíží Vánoce a máme tu bleskovečku na Vánoční tématiku.

1.Jak se těšíš na Vánoce?

2.Jaké zvyky na Vánoce dodržujete?

3.Co máš na Vánocích nejradši?

4.Co si přeješ pod stromeček?

5.Kde by sis přál/a strávit Vánoce?

Diplomky za 11.bleskovku

16. listopadu 2008 v 19:53 | SUOMI |  Bleskovky
Tady jsou ty diplomky a moc se omlouvám za zpoždění :-) Výhercům gratuluji a doufám že se diplomky líbí :-)


Přezdívka

14. listopadu 2008 v 23:14 | SUOMI |  4 me
Kámoš ze školy mi konečně vymyslel novou přezdívku co se mi strašně zalíbila a hlavně k ní mám takovej zvláštní vztah.Moje přezdívka je podle nejkrásnějšího místa na naší planetě nazývaném SUOMI ve Finsku :-) A tady je pár obrázků nejen Suomi ale celého Finska.No není to ráj na Zemi? :-)




(K) Noční můra se vrací

13. listopadu 2008 v 19:01 | Sisi |  Moje zamilované povídky
Kristýna vstala ráno dřív než musela a vydala se do školy parkem.Měla na něj krásné vzpomínky a navíc milovala tu podzimní podívanou.Cestu lemují statné stromy na nichž se třepotá barevné listí a spousta listí už cestu přikrývá jako sněhová pokrývka.Pastva pro Kristýniny oči a pro všechny milovníky přírody.V parku běhají pejsci,postávají zamilované páry a chodí tudy spousty studentů i malých školáků.Kristýna se zastavila a došla k tomu největšímu a nejkrásnějšímu stromu v parku.Se šťastným úsměvem strom objala a zhluboka se nadechla.Cítila každičký nerv v těle,slyšela šumění stromů ve větru,ba dokonce každý list který ladně dopadl na pokrývku už spadlých listů.


(K) Z neštěstí ve štěstí

12. listopadu 2008 v 21:55 | Sisi |  Moje zamilované povídky

Kristýna lehla na postel a do uší si pustila svou oblíbenou kapelu UDG.Jejich texty vyjadřovaly všechny pocity,které ji kdy trápily.Přemýšlela o tom jak je život složitý a vlastně i krátký.Kolikrát vám přijde zbytečné říct pouhé ahoj a pak toho navěky litujete.Kristýně bylo Gabriel líto.Byla to její nejlepší kamarádka hned po Maxovi.Ano po Maxovi. "Proč musel sakra odejít?" zašeptá zdrceně a se slzami v očích Kristýna.Teď když se odvážila zkusit nový vztah s Vaškem jí to přijde naprosto nevhodné a nefér.V kapse kalhot se Kristýně rozvibroval mobil.Nemusela koukat na displej věděla moc dobře kdo volá. "Prosím?" "Kristy kdy tě uvidím?Chápu že jsi teď trochu mimo,ale já to bez tebe dlouho nevydržím.Navíc Gabriela určitě pochopí že chcem být spolu.Ona sama si to přeje." Kristýna chvíli přemýšlela a mezi nimi zavládlo asi minutové ticho.Pak jej Kristýna přerušila. "Asi máš pravdu.Půjdem se někam projít ne?" Vašek zajásal. "Jasně že půjdem a kam budeš chtít." Kristýna vycítila že se usmívá a je šťastný že ho neodmítla. "Tak zhruba za hoďku v parku jo?" "To fakt až za tak dlouho?" Zněl zklamaně Vaškův hlas. "Když už mě chceš vidět nemusím vypadat jak zombie." "Dobře.Za hodinu teda v parku."


Diplomek od Sbénka :-*

12. listopadu 2008 v 21:52 | Sisi |  4 me
Tak jsem dostala od Sbénka diplomek zas bleskajdu :-) Děkuju moc :-*


Děkujíí :-* Je mooocko krásný :-)

Omluva :-)

11. listopadu 2008 v 19:46 | Sisi |  Něco o blogu
Chci se omluvit že diplomky za bleskajdu ještě nejsou hotové :-) Je to z důvodu mého pracovního vytížení a slibuju že o víkendu se budu snažit najít si čas na to abych vám diplomky vyrobila a napsala nějakou povídku a přidala nějaký článek :-) MVMR :-* Vaše Síma

Shikiten

7. listopadu 2008 v 19:37 | Sisi |  Spřátelené blogísky :)))
A mám zase nové krásné sbéčko :-) Mrkněte tam a určo se vám tam bude líbit :-) Jinak děkuju že můžu mít tak skvělé sbénko :-)Jinak najdete ho zde :-)

11.Bleskovka (o škole :-)

7. listopadu 2008 v 19:04 | Sisi |  Bleskovky
Po dlouhé době zase bleskajda :-) Tentokráte se školní tématikou :D:D:D Sama nevím kdy bleskovku ukončím takže jestli nenajdete můj koment kde bleskovku končím klidně pište ;-)


1.Chodíš rád/a do školy?

2.Jaké předměty tě baví?

3.Jaké předměty nesnášíš?

4.Jak vycházíš s učiteli?

5.Baví tě to ve škole?

6.Máš ve škole hodně kamarádů?

7.Čím tě dokáže učitel nejvíce vytočit?

(G) Omlouvám se

7. listopadu 2008 v 18:57 | Sisi |  Moje zamilované povídky
Gabriela zažila nejhorší noc ve svém životě.Celou noc nezamhouřila oka,jen plakala.Několikrát za ní do pokoje přišla maminka,hladila ji po vlasech a chlácholila.Dokázala si představit jak se Gabriela cítí a strašně ráda by jí nějak pomohla,ale věděla že není jak.V neděli Gabrielu nechala celý den v posteli a nosila jí jídlo,knížky,prostě cokoliv co by jí pomohlo odreagovat se.K večeru se u Gabriely objevila Kristýna.Obě si padli do náruče a jen tiše plakali.Nemuseli si nic říkat.Obě jen cítili příšernou bolest.Kristýna po ztrátě nejlepšího přítele a Gabriela po ztrátě milovaného člověka.Když Kristýna odešla za Gabriel přišla její maminka. "Gábi nechceš nechat aspoň týden doma?Ať máš aspoň chvilku pro sebe a můžeš se dát trošku dohromady." Gabriela se pousmála "Mami díky,ale ten týden mi stejně nepomůže.Než zapomenu bude to trvat roky.Možná i celej život." Maminka Gabrielu pohladila po vlasech. "Jednou snad zapomeneš a budeš zase šťastná." Líbla ji na tvář a odešla připravit večeři.Gabriela celá vyčerpaná probdělou nocí si lehla na postel a usnula.Její mamka jí nebudila.Věděla že aspoň ve snu snad chvíli zapomene na své trápení.Gabriela se ráno probudila alespoň trochu prospaná,ale bylo jí jasné,že na ní každý pozná,že se trápí.Bylo jí to vlastně jedno,ať si každej myslí co chce.Ona jen musí přežít a zkusit zapomenout i když se jí to zdálo nemožné.Gabriela se upravila,nasnídala a šla do školy.Zbytečně by zameškala a musela učivo dohánět a to se jí nechtělo.Většina učitelů na ni stejně brala ohledy a nic moc po ní nechtěla.Gabriela ve škole vnímala jen na půl ucha a nepamatovala si stejně nic.Byla ponořená do svých vlastních myšlenek a nedokázala se soustředit.Po obědě se vydala ze školy domů.Nikdo se s ní moc nebavil.Všichni cítili,že potřebuje být sama a tak se loudala.Vzala to přes park,kam často chodila s Maxem a zanedlouho zjistila,že to byla příšerná chyba.Asi v půlce parku se zhroutila na lavičku,přitáhla si nohy k bradě,zavřela oči a plakala.Nedokázala přestat.Jak film se jí promítaly dny co byla s ním.Proč byl život tak krutej a musel jí ho vzít?Ucítila jak si někdo přisedl k ní na lavičku a jak ji objal kolem ramen.Strašlivě se lekla a vykřikla.V okamžiku stála na nohách a hleděla na toho jenž ji tak vystrašil.Byl to Jakub. "Já…Promiň nechtěl jsem tě…vystrašit." "Co tady sakra děláš?" Rozčilovala se Gabriela. "Já tudy chodím každej den ze školy domů." "Tak můžeš pokračovat." "Promiň.Já se nemohl koukat jak tu jen brečíš.Mě to mrzí.Vím že jsem se choval jako idiot,ale to co se stalo Maxovi je mi fakt líto.Omlouvám se,že jsem ti ublížil.Jen jsem ti chtěl říct,že když budeš potřebovat pomoct tak mi můžeš kdykoliv říct.Už nikdy bych ti neprovedl to co tenkrát.Promiň že jsem si to uvědomil až teď." Gabriela se mu podívala do očí.Snažila se v nich vyčíst lež,ale četla v nich jen upřímnost.Byla zmatená a na pokraji sil.Zničehonic jí bylo slabo.Kolena se jí podlomila a ona omdlela,když se probrala ležela u sebe doma v posteli a snažila se vzpomenout si jestli to nebyl jen zlý sen.Maminka však Gabriele potvrdila že nebyl.Jakub jí prý donesl až z parku v náručí.Gabriela si chvíli s maminkou povídala,najedla se a pak byla zahnána znovu do postele odpočinout si.Z odpočinku se stal zase nádherný svět spánku a snů.Trápení zase na chvíli zmizelo.