Duben 2008

(G) Něžné probuzení

30. dubna 2008 v 9:16 | Sisi |  Moje zamilované povídky
Gabriela spala,do školy měla ještě spoustu času.Najednou jí však z jejího spánku vytrhlo zvonění mobilu.Ospale ho našmátrala na nočním stolku. "Prosím?" "Ahoj zlato,tady Max.Vzbudil jsem tě?" "No vlastně ano,ale takový probouzení si klidně nechám líbit."Max poznal,že se Gabriela usmívá. "Víš napadlo mě že když máme až na devátou mohli by jsme se jít projít." "Skvělý nápad." Přitakala Gabriela. "Kde se sejdeme?" "No já stojím u tebe před domem tak že by tam?" "Za chvíli jsem tam zlato." Vylítla Gabriel z postele a telefon zahodila.Rychle vlétla do koupelny učesala se a za pár minut byla lehce nalíčená.Vzala si rifle a hodila na sebe první tričko co jí padlo pod ruku,pak na sebe navlíkla mikinu a hodila přes sebe kabátek.Rychle si skočila do pokoje pro batoh,obula se a už utíkala po schodech za Maxem.Max na ni čekal před domem a v ruce držel růži.Gabriela se k němu rozběhla a vklouzla do jeho náručí. "Ahoj princezno." Zašeptal Max a vtisknul jí polibek,potom jí podal růžičku. "Jsem šel kolem květinářství a ona byla skoro krásná jak ty,tak sem ti ji musel donést." Gabriela se začervenala. "Děkuji miláčku je nádherná.Co za to?" "Mě postačí,když semnou půjdeš v sobotu na Kristýniny narozeniny.Souhlas?" "S největší radostí a kolik jí vlastně bude?" "Kristýnce bude 17.Ještě nemám ani vymyšlený dárek." "Neboj něco spolu vymyslíme." "Skvěle." Políbil jí Max do vlasů. "A co bys řekla teď na tu procházku?" "Jo vlastně,my se chtěli projít." Smála se Gabriela.Chytli se za ruku a vykročily směrem k parku.Po chvilce prošli kolem nějakého páru,co se v parku líbal na lavičce.Gabriela se o nich otočila a v klukovi poznala Jakuba.Vjel do ní vztek,ale pak si uvědomila že je jí spíš líto té dívky,které jenom využije a pak ji odkopne stejně jako ji.Zajímalo ji co udělá dívka,až odjede na prázdniny za tou svojí úžasnou Italkou a na ni bude úplně kašlat.Pokud ta dívka má aspoň trochu rozumu,tak odpověď znala.Udělá to co ona sama.Max se posadil na opěradlo lavičky a přitáhl si k sobě Gabrielu. "Miluji tě a slibuji že ti už nikdo neublíží." "Já ti věřím." Políbila ho Gabriela a podívala se na hodinky. "Budeme muset jít." Řekla zklamaně a Max se zvedl z lavičky. "To by jsme měli.Je nejvyšší čas." Chytl Gabrielu za ruku a šli spolu do školy.Tam pak na sebe neměli moc času,protože za Gabrielou pořád chodily spolužačky a všemožně se jí vyptávali na Jakuba nebo Maxe.V hodinách si s Maxem pořád posílali psaníčka a když je pak jednou chytla učitelka zeměpisu,jen se oba smáli.Gabriela jakoby poprvé poznávala co je to pravá láska.Jak chutná,když vy někoho milujete a on miluje vás.Jak krásné je,když ráno zazvoní telefon a vy uslyšíte ten krásný známý hlas,který se tak starostlivě ptá jestli vás nevzbudil.Jak chutnají polibky,které jsou nejen teplé a vroucné,ale dokáže v nich být i vášeň.Jak krásné je vběhnout do náručí někoho komu můžete věřit.Slyšet do nekonečna tu větu,která zní jako zpěv těch nejkrásnějších zpěvných ptáků.Jen těch pár slůvek…Miluji tě!Poprvé poznávala štěstí,které jí může dát jen ten nejkrásnější cit na světě…Láska

Maska-to pravé když jsou vlasy unavené

30. dubna 2008 v 7:53 | Sisi |  Fashion

Po krásných vlasech touží pravděpodobně všichni, ovšem jen málo komu seslala příroda "poklad" na hlavu, a tak je třeba přičinit se vlastními silami. Pokud jde o vlasy, chce to kvalitní šampon, kondicionér a čas od času také nějakou tu masku. Ale neděste se, nemusíte za ně platit hříšné peníze, zvládnete to i sami!

Maska na vlasy je jedním z nejspolehlivějších způsobů jak své vlasy dostatečně regenerovat a vrátit jim ztracený lesk, energii a vitalitu. Pokud váš rozpočet ale zrovna nepraská ve švech, nemusíte se vůbec děsit, existuje celá řada možností, jak si vyrobit úžasnou masku na vlasy doma, a my vám navíc poradíme, která bude ta pravá právě pro vás.

Medová maska pro lesk a hebkost vlasů

Smíchejte jednu lžíci medu a menší šálek ohřátého mléka. Jemně vmasírujte do vlasů a po několika minutách opláchněte. Vlasy budou o poznání lesklejší a hebčí.

Citrónový zázrak proti mastným vlasům a lupům

Trápí-li vás přespříliš jemné vlasy, alespoň jedenkrát týdně si po umytí vlasů šamponem
opláchněte hlavu vlažnou vodou s troškou cukru a citrónové šťávy. Vlasy budou pevnější, lesklejší a méně se mastí.

Pokud máte potíže s lupy či šupinatou pokožku, citron je taktéž skvělou volbou. Vodou s citrónovou šťávou si opláchněte vlasy po každém umytí a budou skvěle vypadat i vonět.

Kouzlo avokáda vykouzlí nádhernou hřívu

Vzhledem k vysokému obsahu tuků a vitamínů řady B působí avokádo na vlasy extrémně blahodárně. Rozmačkanou dužinu avokáda smíchejte s majonézou, naneste na vlasy a po dvaceti minutách opláchněte. Změna bude zázračná!
Banánová maska proti lámavým a křehkým vlasům
Trápí vás vlasy lámavé a křehké? Rozmačkejte jeden banán společně se žloutkem z jednoho vejce a třemi lžičkami olivového oleje. Směs vetřete do vlasů, zabalte igelitem a ručníkem, který si nejlépe předem nahřejete. Nechte působit 20 minut a pak důkladně opláchněte.

Vlasům se tak dostane vitaminu B, K a A a také draslíku, tedy ozdravění a zpevnění. Při opakované aplikaci budou vlasy dokonale regenerované a svůdné.

Levandulové opojení na podrážděnou pokožku hlavy

Levandule má blahodárné účinky na podrážděnou pleť celého těla, tedy i pokožku hlavy a kromě toho navíc i ovlivňuje tvorbu vlasového mazu a údajně i tlumí bolesti hlavy. Přibližně sto mililitrů olivového oleje promíchejte s deseti kapkami levandulového oleje nebo pěti kapkami levandulové tinktury, vmasírujeme do pokožky hlavy a nechte asi 15 minut působit. Poté umyje vlasy ještě šamponem.

Malé upozornění na závěr: pokud máte vlasy barvené, měla byste si pořídit masku na vlasy v obchodě, a to takovou, která je určená právě pro barvené vlasy. Tyto "domácí" recepty jsou určené pro vlasy přírodní. U barvených by totiž mohlo dojít k předčasnému smývání barvy.
Zdroj:http://www.moda.cz

Gothic oblečky

29. dubna 2008 v 12:52 | Sisi |  Fashion
1
DÁMSKÉ
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1
2
3
7
8
9
10
1
2
3
4
5
6
7
10
1
2
6
3
4
5
6
7
9
7
8
9
2
3
4
5
6
7
8
1
2
4
6
7
8
9



2

3

4

5

6

7



9

10
1

2





5

6

7





10

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10




3

4

5

6




4

5

6

7

8

9

10
Zdroj:http://sadangels.blog.cz
Mno řeknu to zkráceně nemyslím že by mě mamka takhle oblečenou pustia ven,ale špatně to rozhodně nevypadá ;-)
TOPlist

Punk hadříky

29. dubna 2008 v 12:43 | Sisi |  Fashion
Zdroj:http://i-love-black.blog.cz

(G) Návrat pana úžasného

29. dubna 2008 v 10:10 | Sisi |  Moje zamilované povídky
Druhý den ráno se vydala Gabriela do školy.Šťastná že uvidí Maxe,ale trochu smutná protože budou psát samý testy.V devítce je to dřina.Jde vlastně o to aby si Gabriela posléze vybrala školu na které bude chtít pokračovat.Gabriela však byla rozhodnutá jít studovat medicínu.Známky na to měla a její nová kamarádka Kristýna si z ní ráda utahovala ,že jí to v sesterské uniformě bude hrozně seknout a každý doktor se za ní otočí.Konečně došla ke škole a čekala až otevřou,protože venku byla parádní zima.Není divu v listopadu se už pěkně ochlazuje.Najednou ji někdo zezadu objal kolem pasu.Gabriela šťastná že už tu má Maxíka se s úsměvem otočila,ale úsměv jí na rtech zmrznul když uviděla Jakuba. "Pust mě!" Skoro na něj zakřičela a Jakub dal ruce nahoru jako že se vzdává. "Co se ti stalo?" "Co se stalo mě?To snad nemyslíš vážně.Já ti neodepisovala na smsky dopisy a podobně?" "Snad se tak moc nestalo ne?" "To teda stalo Kubíčku a hodně.Můžeš se zpátky vydat za maminkou a tou svou primadonou co jsi tam zanechal.Já už nemám zájem." Otočila se a uviděla Maxe jak stojí opodál a pozoruje jejich hádku.Rozběhla se k němu a vtiskla mu polibek. "V pořádku?" "Jo v naprostým." Usmála se Gabriela a nechala svoje prsty proplést se s jeho.Jakub Maxe naštvaně pozoroval,ale neřekl nic.Školník právě otvíral takže se otočil a vkráčel do školy.Gabriela i Max za chvíli šli také.Ve třídě si sedla Gabriela za Maxem do lavice a v hodinách mu psala dopisy,které ukončovala vždycky jedna krásná věta a to Miluji tě.Gabriela všechny testy zvládla hravě dokonce i matiku ve které je přece jen trochu horší,ale tak ještě aby ji nezvládla když seděla vedle matematického génia třídy a svého miláčka v jedné osobě.To by bylo aby jí to nedal opsat.Jakub je celou tu dobu pozoroval ze zadní lavice.Všechny ty jejich zamilovaný pohledy a polibky o přestávce.Byl naštvaný že prohrál.Caterina Marino jeho Italská láska s kterou podváděl v Itálii Gabrielu byla daleko,ale Gabriela tady.Ta nejkrásnější dívka z jeho okolí a on si ji takhle nechal sebrat,ale jedno věděl jistě a to že ji získá zpátky.Prostě musí,protože s kým jiný by mohl chodit aby mu všichni kluci záviděli?Gabriela byla ta nejhezčí a dokonce jí chtěl nějak ublížit za to že ho takhle odkopla.Gabriela mezi tím seděla opodál a povídala si s Maxem.Kdyby věděla co se právě honí Jakubovi v hlavě asi by tam tak klidně a vyrovnaně neseděla,ale v téhle chvíli byla šťastná a s Maxem jí bylo fajn.

Sněženka

17. dubna 2008 v 21:55 | Sisi |  Básničky
Byla jedna děvenka, Říkali jí Sněženka. A ta z jara nejraději, Měla první jarní květy. Jestli to byl petrklíč, Který zahnal zimu pryč. Nebo zase sněženka, To už neví děvenka. Mohl to být tulipán, Přinesu jim vody džbán. Prostě všechny květy jarní, I sasanka hajní. Pak je léto všechno kvete, Všechny květy kolem tebe. Na podzim už květinky, Zateplují kořínky. A než všechny květy zmizí, Dáme si je mezi lisy. Po květinách nestýská se, Máme přece tolik práce. Musíme si do zimy, Zas natrhat květiny. A až budem míti dost, Uděláme pro radost. Nás i vás všech ostatních, Herbář květů voňavých. Autor:Já

Soužení láskou

17. dubna 2008 v 21:44 | Sisi |  Básničky
Když do srdce mi smutek vstoupí, Když mi přijdou všichni hloupý. Když bolestí jen srdce pláče, Marně raď ty věčný rádče. Všichni mají spousty řečí, Lidé slabí prý jen pláčí. Já však pláču skoro pořád, Jak mám přestat prosím poraď. Slzy slané polykat, Srdce si jen vylívat. Jak já smutek z srdce vyhnat, Štěstí do něj nějak přidat. Po lásce mé srdce touží, Starostmi se jenom souží. Nikoho už nehledám, někdo může míti zlost, Avšak já mám už jen tebe pro mě je to víc jak dost. Autor:já

(G) Ani řádek

14. dubna 2008 v 16:03 | Sisi |  Moje zamilované povídky
První měsíc Gabriela chodila jako tělo bez duše,ale kdykoliv našla na mobilu smsku od Jakuba jakoby ožila.Párkrát jí dokonce přišel i dopis od Jakuba do schránky a ten ji potěšil mnohem víc než jen smska.V jednom dopise jí dokonce poslal i vylisované květy cizokrajných rostlin,které byli hrozně krásné a Gabriela si jen představovala jak krásné by bylo procházet se s Jakubem po parku ruku v ruce kolem krásných voňavých keřů právě s takovými květy.Častokrát večer brečela a modlila se aby se už Jakub vrátil,co naplat bude muset ještě vydržet.Ještě že měla své přátele a hlavně Maxe s tou její novou přítelkyní Kristýnou.Za jeden den cítila že se s ní hrozně sblížila a teď po jednom měsíci z nich byli nejlepší přítelkyně.Často spolu chodily ven a Gabriela jí vyprávěla o všem ukazovala jí dopisy a smsky od Jakuba a Kristýna ji velice ráda vyslechla a hodně jí i poradila.Do doby než se Gabriela seznámila s Kristýnou byl její nejlepší přítel Max,ale teď jakoby ho přesunula na druhou kolej a Max si toho byl vědom.Bylo mu to hrozně líto,ale chápal že s dívkou si Gabriela v mnoha směrech musí rozumět lépe.Když uplynul nějaký čas Gabriela chodila čím dál tím smutnější.Už celý týden totiž nedostala od Jakuba ani řádku.Žádný dopis,smska…Jakub jakoby nebyl.Gabriela mu napsala spousty zamilovaných smsek a poslala mu spousty dopisů ani na jeden však nedostala odpověď.Když se jí ani po dalším týdnu neozval propadla v beznaděj a zavolala své nejlepší přítelkyni Kristýně. "Halo?" Ozval se Kristýnin příjemný hlas. "Ahoj Kristýnko tady Gába.Nemohla by jsi na chvíli ke mně?" Zněl její zoufalý hlas. "Copak Gábi něco se stalo?"Všimla si Kristýna zoufalého podbarvení hlasu v telefonu. "Prosím přijď potřebuji s tebou mluvit.Všechno ti vysvětlím." "Dobře já přijdu stejně nemám nic na práci a chystala jsem se jen na procházku.Do půl hodinky budu u tebe." "Jsi zlato Kristy." Ozvala se vděčně Gabriela a zavěsila.Během čekání si četla knížku z které si nezapamatovala jediné slovo a když zazvonil zvonek byla šťastná že už nebude sama a bude mít se komu svěřit.Zvedla se z postele a šla otevřít dveře."Ahoj Gábi tak co se stalo?"Ptala se už mezi dveřmi Kristýna. "Pojď dál." Zavřela za ní dveře a uvedla ji do pokoje. "Tak co?" Vyzvala ji znovu Kristýna a posadila se na pohovku. "On mi už čtrnáct dní nenapsal ani řádku.Neodpovídá na smsky ani na dopisy prostě na nic.Co když se mu něco stalo?" V Naprostém zoufalství se Gabriela rozplakala a padla na pohovku vedle Kristýny. "Ale no ták určitě bude v pořádku sluníčko moje."Objala ji Kristýna kolem ramen. "Však on se ti ozve." Řekla nepřesvědčivě Kristýna jakoby měla nějaké tušení,že Jakub v Itálii našel někoho s kým si myslí že bude šťastnější i když Kristýna pochybovala.Gabriela byla ta nejhezčí a nejchytřejší dívka kterou kdy poznala.Byla ráda že se z nich stali nejlepší přítelkyně. "Víš Gabriel možná by bylo lepší na něj zapomenout.Kolem tebe je mnoho jiných kluků kteří o tebe stojí a nejen kvůli tvé kráse.Možná by ses měla trochu víc rozhlédnout." Gabriel se na ni nechápavě podívala,ale už přestala plakat. "Ty myslíš že má jinou viď?" "Popravdě nevěřím že by byl jiný důvod proč by ti už neodepsal." "To máš asi pravdu." Setřela si Gabriel slzy. "Nebudu kvůli němu plakat.Nestojí mi za to." "To je rozumné." Usmála se Kristýna. "Jo a Gábi s tím rozhlížením se kolem sebe začni brzy mohlo by se totiž stát že přijdeš o příležitost být s někým s kým by jsi mohla být hrozně šťastná. "O kom to sakra mluvíš?" Najednou Gabriele zapípal mobil a ta se natěšené vrhla k telefonu přečetla si zprávu a zklamaně povzdychla. "To byl jen Max." Kristýna pokrčila rameny a řekla. "Hmmm." A v tom to Gabriele došlo. "Ty myslíš Maxe?Vždyť on mě bere jako přítelkyni vždycky mě tak bral." "Ne nebral je do tebe zamilovaný už tři roky Gabrielo." "To není možný." "Ale to by ses divila co všechno je možný." Gabriela vstala a šla k oknu a dole na chodníku viděla stát Maxe,který na ni mával a usmíval se. "Máš pravdu byla jsem slepá." "Jen zamilovaná." Poopravila ji Kristýna. "No nic já budu muset a ty bys měla jít dolů za Maxem.Celej víkend básnil o tom jak v pondělí půjdete ven." "Kristy díky moc…Myslím že už vím co je pro mě správný.Zamilovala jsem se do někoho o koho jsme vlastně nestála,protože mu šlo jen o to jak vypadám a Max ten mi vždycky pomohl a zamiloval se do mě už před třemi roky co jsem byla malá,vyhublá puberťačka a na tváři jsem měla samý akné a vlastně možná to naše přátelství je vlastně láska.Jen mi to došlo až teď." Kristýna na ni s úžasem pohlédla a objala ji. "Tak za ním utíkej.Vždyť na tebe čeká." "Máš pravdu."Usmála se Gabriel a spolu s Kristýnou si pospíšila do chodby hodila na sebe bundu obula se a seběhla rychle schody.Potom vylétla z domu ven a skočila Maxovi do náruče.Ten se na ni jen nechápavě díval. "Kdy naposledy jsem řekla jak moc jsi pro mě důležitý?" "To bude už pěkná řádka let." Usmál se Max a držel ji v pevném objetí. "A víš že jsi vlastně pro mě víc důležitý než jsem myslela?Ty jsi pro mě vlastně důležitější jak Jakub já Jakuba totiž nemiluji,ale díky Kristýně jsem zjistila že ty jsi to moje štěstí pro který tu jsem.Já…tě prostě miluji.Tebe a né toho frajera co mě chtěl jen kvůli tomu že mám hezkou tvářičku." Max ji jen němě pozoroval. "Já tě miluji už strašně dlouhou dobu a teď mi to přijde jako sen.Mám strach že se probudím a ty budeš pryč,že se mi to prostě všechno jen zdá." Chtěl ještě něco říct,ale Gabriela ho umlčela sladkým polibkem. "Tohle se ti nezdá miláčku.Tohle je skutečnost ve které už budeme jenom spolu."

Miška

14. dubna 2008 v 15:05 | Sisi |  Spřátelené blogísky :)))
Tak tento blog patří mojí skvělé obdivovatelce...ta ještě neví že já ji obdivuju taky a jsem moc ráda že práci na blogu nedělám zbytečně a někoho ten blog baví.Takže za vše děkuji a zůstaň stále taková jaká jsi :-) MTMR :-* Sisinka Klik :-)

(G) Návrh na útěk

10. dubna 2008 v 11:05 | Sisi |  Moje zamilované povídky
Jakubovi zapípal mobil doufal že to je Gabriela,ale zpráva kterou si vzápětí přečetl mu vyrazila dech.Za chvíli měl odjet věci už měl sbalené.Rychle tedy odepsal za 10 minut v parku.Aniž by něco řekl tátovi na záda hodil batoh a vyběhl z domu. Za pět minut už byl v parku kde na něj čekala Gabriel.Hned jak ho spatřila vrhla se k němu."Já to tu bez tebe nevydržím. "Jakub ji políbil."Ani nebudeš muset miláčku.Nikam nepojedu." Gabriela se na něj nechápavě podívala. "Jak nepojedeš?" "Utečeme spolu.Nemohl bych bez tebe být." "Ale to… to nejde." Zakoktala se Gabriela. "Proč ne?" Zoufale se na ni podíval. "To prostě nejde víš co by se všechno mohlo stát?Ty tam musíš jet maminku by jsi už nikdy nemusel vidět.Však se mi vrátíš." Řekla to sice rozhodně,ale jakoby doufala že Jakub s ní někam vážně uteče. "Máš pravdu zlato,ale budeš mi psát dopisy a počkáš tu na mě viď?" "Tak to se neboj." Přivinula se k němu Gabriel a Jakub jí začal tvář zasypávat polibky. "Bude se mi stýskat,ale slibuji že se vrátím co nejdřív.Teď už,ale musím." "Já vím." Přisvědčila smutně Gabriela a naposledy Jakuba políbila. "Napiš mi brzo ať vím že jsi v pořádku." Starostlivě se usmála a Jakub ač nerad ji pustil a zkroušeně odcházel.Strašně ho mrzelo že s ním nechtěla utéct,ale věděl že její odpověď byla víc než rozumná a tak se s ní uvidí až přijede z Itálie.V jeho myšlenkách se však s ní neloučil.Doufal že na něj počká a budou spolu konečně déle než pár dnů. Gabriela v parku stála ještě aspoň půl hodiny a dívala se směrem kterým Jakub odešel.V jejím srdci byla bolest a měla strach že Jakub odešel napořád,ale jeho slovům věřila.Snad ji nezklame.Bolelo by ji to moc už jednou jí ublížil a znovu už to zažít nechce i když teď jakoby se minulost opakovala.Třeba už budoucnost s Jakubem nebude.Třeba už bude jen bez Jakuba,ale třeba by to tak bylo lepší.Proudily jí v hlavě myšlenky jestli se rozhodla dobře,ale při vzpomínce na jeho slib a na polibky od něj tyto myšlenky rychle zahnala. "Však on se vrátí a už budem jenom spolu."Zašeptala si pro sebe a na tváři se jí objevil šťastný úsměv.

(G)Rozhodnutí!

7. dubna 2008 v 19:46 | Sisi |  Moje zamilované povídky
Gabrielu probudily paprsky slunce proudícího do jejího pokoje i přes těžké závěsy.Gabriela se zarudlýma očima,což značilo že polovinu noci probrečela se posadila na posteli a mžourala ještě rozespalýma očima po pokoji.Podívala se vedle postele na stolek kde vesele poblikával mobil takže jí bylo jasné že bude plný smsek od Jakuba.Rychle otočila hlavu jinam aby nemusela myslet na tu bolest kterou se ze sebe snažila vyplakat i když jí nepřišlo že by se aspoň nějaká část bolesti vyplavila z jejího srdce.Když prudce otočila hlavou ucítila v ní tupou bolest.Věděla že jí bolí hlava z pláče.Lehla si na polštář promáčený od slz a vzpomínala na to jaké to bylo minule.Jakuba jeho otec odvezl do Itálie za Jakubovou matkou,která ho chtěla vidět a strávit s ním nějaký čas.Gabriel která do něj byla bláznivě zamilovaná věřila že se jí Jakub za týden vrátí Jakub se nevracel několik měsíců a teď po roce našel cestu zpět do jejího života a po nejšťastnějším dni jí ho chcou odvézt pryč.Věděla že Jakub za to vlastně nemůže,ale komu to klást za vinu.Ona to bez něj nemůže vydržet a byla to její chyba že ho nechala vniknout do jejího života,který mohl před Jakubem zůstat uzamčený,když se takhle probírala svými myšlenkami a vzpomínkami vyrušil ji zvonek.Doufala v jedno… jen aby to nebyl Jakub.Statečně došla ke dveřím a otevřela dveře za nimiž stál její dlouholetý přítel Max a nějaká dívka kterou neznala.Tu jí však Max hned představil jako Kristýnu.Kristýna se na Gabriel mile usmívala."Copak vy dva tady?" zeptala se Gabriel..."Mno já tě chtěl tady představit Kristýně." Usmál se Max."Tak pojďte dál stejnak nemám co na práci."Pozvala je Gabriel a zavřela za nimi dveře."Gabriel jsi v pořádku?"Zeptala se její nová přítelkyně Kristýna."Víš jsi hrozně bledá a… no máš oči jak kdybys brečela…" Gabriel začala mrkáním zahánět slzy které se jí drali do očí… potřebovala se někomu svěřit a Kristýna vypadala jako někdo kdo jí dokáže pomoci."Víš před rokem jsem si našla přítele a byla jsem do něj hrozně zamilovaná jenže on pak odjel za matkou do Itálie a před pár dny jsme ho zase viděla všechno jsem mu odpustila a začali jsme znovu… a teď jede znovu pryč… slíbil že se vrátí tak za měsíc,ale jakou mám záruku že tam zase nezůstane rok a vrátí se až začnu zapomínat.Já na to prostě nemám." Řekla už se slzami v očích.Kristýna na ni smířlivě hleděla a pak ji obejmula."Buď mu budeš věřit a nebo si přetrpíš smutek a zapomeneš.Bude to trvat dlouho,ale jednou se ti to povede."Gabriel i když se slzami v očích na ni vděčně pohlédla a ucítila k ní zvláštní náklonnost.Jakoby znala Kristýnu už roky.Max nechápavě tu scénu pozoroval a pak se rozhodl vyklidit pole."Tak holky já vás tu radši nechám.Koukám že si máte dost co povídat." Tiše se vytratil z pokoje."Gabriel to jak se rozhodneš už bude tvoje věc,ale myslím že si šanci zaslouží.Přece za to nemůže,že odjíždí.Určitě to není jeho rozhodnutí.""Asi máš pravdu.Díky moc." Kristýna se zvedla."Už půjdu máš o čem přemýšlet.Dám ti svůj mobil a když budeš potřebovat zavolej určo se ještě uvidíme.""To si piš že uvidíme." Usmála se Gabriel chňapla mobil a začala psát smsku.Kristýna se mezitím vytratila z pokoje.Smska byla stručná,ale pro ni nejdůležitější kterou kdy psala.Musím tě vidět ještě než odjedeš.Miluju tě tvoje sněhová královna.

Upozornění

1. dubna 2008 v 16:38 | Sisi |  Něco o blogu
Ahojíky mám tu malinký upozorněníčko :D Protože mi často chválíte povídku Sněhová královna a píšete že se těšíte na pokračování chtěla bych upozornit že pokračování tétot povídky jsou už dvě.V rubrice Moje zamilované povídky už najdete další dvě dílka navazující na první dílo Sněhová královna.DOufám že se vám pokračování bude líbit stejně jako první díl a napíšete si zase o další příběhy :-) Lafkuju vás mocko :-* pá Vaše Sisi :-)